Klesající teploty signalizují konec terasové sezóny a naše první reakce je téměř vždy stejná: urychleně všechno zakrýt! Většina z nás instinktivně sáhne po plachtě nebo potahu a věří, že je to ta nejlepší obrana proti české zimě, ledu a vlhkosti. Ale pozor: špatný potah nebo nesprávný postup může napáchat víc škody než ta nejhorší vánice. Generace „cringe“ igelitových plachet je naštěstí pryč.
Zavření suchého nábytku do neprodyšného obalu, který se dotýká země, funguje jako pasti na kondenzaci. Vlhkost nemá kam uniknout, tvoří se plísně a drahý nábytek začne hnít. Přečtěte si, jaké tři jednoduché triky používají profesionálové, abyste příští jaro neobjevili nepříjemné překvapení.
Proč váš potah ve skutečnosti vytváří plíseň (a jak tomu zabránit)
Často se říká, že potah chrání nábytek před deštěm a sněhem. To je pravda, ale jen částečně. V mé praxi zahradníka jsem zjistil, že největší hrozbou není vnější vlhkost, ale ta, která se tvoří uvnitř. Pokud zvolíte potah, který nedýchá (například vinyl bez ventilace), stane se toto:
- Po slunečném zimním dni se teplota pod potahem zvýší.
- Když se večer prudce ochladí (což je v Česku běžné), teplý vlhký vzduch uvnitř potahu kondenzuje na chladném nábytku.
- Vzniká ideální prostředí pro plísně a hnilobu – ať už jde o dřevo, polstry, nebo dokonce kov, který začne pod potahem rezivět.
Potřebujete, aby potah fungoval spíše jako prodyšná membrána, která ven nepustí déšť, ale dovolí vlhkosti uniknout. Prodyšnost (venting) je naprosto klíčová. Proto zkušení majitelé dávají pod potah vždy mírnou oporu, aby se pod ním neudržovala voda.
Jak vybrat správný potah: Nebojte se mezery u země
Pravidlo specifického objektu: Velikost a cirkulace
Když jdete do Hornbachu nebo OBI pro potah, většina lidí se zaměřuje jen na jeho materiál. Ale stejně důležitý je střih a uchycení. Potah, který je moc malý, namáhá švy. Příliš volný potah zase plachtí ve větru, odfoukne ho první podzimní vítr a navíc může odírat lak nebo povrch nábytku.
Potřebujete řešení, při kterém vzduch mírně cirkuluje. Paní Fosterová, odbornice z Frontgate, radí: „Potah by měl být podepřen konstrukcí nábytku, ne volně přehozen. Mírné mezery u země fungují jako větrání a výrazně snižují vnitřní vlhkost.“
- Větrací otvory (Vents): Musí být. Bez nich riskujete, že potah funguje jako skleník pro plísně.
- Upevnění (Buckles/Drawstrings): Spolehněte se na klamry, gumičky, nebo šňůrky. Těžší systémy udržují stabilitu i v poryvech, které v jižních Čechách umí potrápit.
- Nikdy až na zem: Pokud potah dosáhne až na zem, můžete do něj nasát vlhkost ze země, a to je pro dřevo i kov smrtící. Nechte dole malou mezeru.
Který materiál je pro české počasí nejlepší?
Výběr materiálu je složitý, protože každý má své pro a proti. Vždy hledejte kompromis mezi vodotěsností a prodyšností.
- Polyester (s úpravou): Lehký a odolný. Skvělý, pokud má dobrou ventilaci. Bez větrání zadržuje vlhkost.
- PVC nebo Vinyl: Extrémně vodotěsné, ale absolutně neprodyšné. U tohoto typu je ventilace na každém kusu nábytku naprostá nutnost.
- Akryl (např. řešený akryl): Dražší, ale nabízí nejlepší UV ochranu a prodyšnost. Je těžší, ale má delší životnost a barvu. Mnoho Čechů do něj investuje, protože vydrží roky.
Speciální lifehack: Jak na wicker, kov a dřevo
Ne každý nábytek reaguje na zimu stejně. Dřevěná lavička vyžaduje jinou péči než hliníkové křeslo.
Dřevo (Teak, Akácie): Opatrně s kondenzací
Dřevo nesnáší chycenou vlhkost. Neprodyšné potahy způsobují bobtnání, praskání a plísně. Před zakrytím se ujistěte, že je nábytek naprosto čistý a suchý. Já v praxi doporučuji dřevěný nábytek přes zimu mírně „stanovat“ – pod potah se dá například podstavec nebo míč, aby nevznikaly kaluže a potah se neopíral přímo o horní desku stolu. Vlhkost zachycená na desce stolu pod přímým potahem zanechává nevratné vodní kroužky.
Kov (Hliník, Ocel): Vlhkost zespodu je nepřítel
Hlavní riziko u kovu (zvláště u oceli) je rez. Vlhkost z kondenzace je velký problém. Kovový nábytek potřebuje prodyšné potahy a hlavně se nesmí postavit do kaluže nebo na mokrou betonovou plochu pod potahem. Potah, který nasává vlhkost ze země a přenáší ji na kovové nohy, urychluje korozi. Zkontrolujte, zda není kov poškrábaný – pod potahem se voda dostane snáze k odhalené části.
Proutí a syntetika: UV záření a oděr
Přírodní proutí (wicker) se v neprodyšných obalech rychle deformuje a plesniví. Syntetika (pryskyřice/plast) naopak netrpí vlhkostí tak jako dřevo, ale je citlivá na teplotní šoky. Tmavé potahy, které absorbují teplo, mohou v přímém slunci způsobit "upečení" plastu, který pak v mrazu zkřehne. Potřebuje prodyšný potah, který ho ochrání hlavně před UV zářením, které způsobuje blednutí a křehkost.
Důležité finální rady (A co s potahem, když ho nepoužíváte)
Tady je rychlý seznam, který si pamatujte, než venkovní nábytek definitivně uložíte:
- Trik s oporou: Na stolech použijte převrácený kbelík, misku nebo míč uprostřed, aby se na potahu netvořily vodní kapsy. Voda na potahu tlačí vlhkost dolů, i přes prodyšné materiály.
- Generální úklid: Nábytek musí být před zakrytím dokonale umytý (použijte hadici) a suchý. Jakékoli listí, prach nebo nečistoty pod potahem fungují jako brusivo a mohou poškodit lak vlivem větru.
- Skladování potahů: Když potah sundáte na jaře, nikdy ho neukládejte mokrý. Umyjte ho mýdlovou vodou, nechte úplně uschnout na vzduchu (ne na slunci) a uložte do vzduchotěsné krabice nebo sáčku v suchém sklepě nebo garáži. Zabráníte tak plísním a přilákání hlodavců.
Zazimování nábytku není jen o tom, "hodit na něj plachtu." Jde o řízení vlhkosti a prodyšnosti. Když se budete řídit těmito jednoduchými, ale specifickými pravidly, váš zahradní nábytek (ať už z IKEy nebo z Vršovic) bude vypadat na jaře jako nový.
