Máte poblíž domu břízu, dub, nebo borovici, ale nikdy pod ní nerostou hřiby? Závidíte lesníkům jejich úlovky? To se dá změnit. Naučím vás, jak založit vlastní mikorizu doma na zahradě pomocí starých, přezrálých lesních hub. Je to jednodušší, než si myslíte, ale musíte vědět, jak na to. Tento trik funguje, pokud dodržíte dvě klíčová pravidla.
Proč houby nerostou: Dva zásadní předpoklady
Největší chybou amatérských houbařů je snaha přesadit houby jako rostliny. Houba, kterou sbíráte, je jen plodnice. Hlavní část, podhoubí (mycelium), je skryta v půdě a tvoří symbiózu se stromem. Tomu se říká mikoriza. Jak to funguje?
- Partnerský vztah: Symbiotické houby, jako jsou hřiby, muchomůrky nebo lišky, se bez stromu neobejdou. Houba dává stromu minerály a vodu; strom dává houbě cukry.
- Spory, ne sazenice: Chcete-li založit novou mikorizu, musíte do půdy dostat spory, ne kousky plodnic.
V praxi se mi osvědčilo, že nejlepší materiál jsou přezrálé houby. Ty už mají dostatek vyvinutých spor, které jsou připraveny k šíření.
Chemie podhoubí: Kouzelný trik s kvasnicemi a cukrem
Spory potřebují ke klíčení ideální podmínky a hlavně startovací balíček živin. V tom nám pomohou obyčejné pekařské kvasnice.
Krok 1: Sběr správného materiálu
Vyberte v lese starší plodnice. Pro hřiby se zaměřte na ty, které mají červenohnědý či zelený trubkovitý povrch pod kloboukem (u lupenatých stačí lupeny). Právě tam je největší koncentrace spor. Klobouky by neměly být zcela prožrané červy, ale malá poškození nevadí.
Tip: Zkuste položit klobouk na bílý papír. Pokud zasychá a pouští hnědý prach, máte ideální "osivo".
Krok 2: Příprava tajného roztoku
Tímto postupem získáte tekutý koncentrát bohatý na spory a stimulanty:
- Vezměte lisované kvasnice (dostupné v každém českém supermarketu, stačí asi 10g) a povařte je asi 10 minut. To je klíčové! Zabijete tak kvasinkové spory, které by jinak konkurovaly houbovým.
- Do vychladlého kvasnicového „vývaru“ přidejte trochu cukru (asi lžíci). Slouží jako rychlý zdroj energie.
- Do této směsi vložte kousky klobouků (trubky/lupeny) přezrálých hub.
- Směs nechte stát přibližně 24 hodin při pokojové teplotě. Spory se během této doby uvolní do roztoku.
Vznikne tmavá tekutina plná života – váš „houbový koktejl“.
Aplikace a co dělat dál
Nyní přichází ta nejjednodušší část. Většina lidí, se kterými jsem o tom mluvil, dělá chybu, že směs nalije jen na povrch půdy. To nestačí!
Krok 3: Zalévání stromů
Houbový koncentrát nařeďte v deseti litrech vody. Kdy je nejlepší doba? Ideálně po dešti nebo když je půda vlhká. Suché letní vedro nebo mrazy jsou nepřípustné.
- Najděte stromy, které tvoří přirozenou mikorizu s danou houbou (např. bříza pro kozáky a březové hřiby, dub pro dubáky, borovice pro klouzky, smrk pro lišky).
- Zalévejte půdu v okruhu koruny stromu. V tomto prostoru jsou nejaktivnější kořenové špičky, kde se tvoří mikoriza.
- Nikdy nepřelívejte! Půda má být rovnoměrně prolita, ne bahnitá.
Já osobně postup opakuji dvakrát během pozdního léta – jednou v srpnu a jednou v září.
Proč to u vás (možná) nefungovalo
Příroda nespěchá. Vznik mikorizních vazeb je dlouhodobý proces. Pokud se první hřiby neobjeví hned příští rok, nezoufejte. U mne v Praze na zahradě to trvalo skoro rok a půl, než se objevily první ryzce.
Největší rizika, která můžete v Česku a na Moravě ovlivnit:
- Půdní chemie: Houby milují mírně kyselou nebo neutrální půdu. Pokud máte velmi vápnitou půdu (časté v některých oblastech Moravy), budete mít problémy.
- Soutěž: Pokud je v půdě už zavedené silné podhoubí jiného druhu (např. nejedlá houba), může konkurovat vašim hřibům.
- Mechanické poškození: Vždy udržujte v okolí stromu klid. Mulčujte listím nebo jehličím. Překopávání a prořezávání kořenů mikorize škodí.
Po zalití už jen čekejte a udržujte půdu mírně vlhkou. Když se podhoubí ujme, může to být zdroj prvotřídních hřibů na dlouhá léta.
Zkoušeli jste už podobné experimenty? Jaký druh houby se vám podařilo na zahradu „přivolat“? Napište mi do komentářů!
