Pravděpodobně jste to dělali už stokrát. Zbyde vám starší rohlík, tak ho venku hodíte holubům. Je to přece dobrý skutek, že? V mé praxi jsem si ale všiml, že naši prarodiče, kteří si peněz vážili víc než my, to nikdy nedělali. Mají pro to překvapivé vysvětlení, které se týká nejen zdraví ptáků, ale i vaší finanční pohody.
Když se podíváte do tradiční české kultury, chléb nikdy nebyl jen tuctové jídlo. Symbolizoval domov, práci, Boží požehnání a celkový dostatek. Proto se s ním vždy zacházelo s maximální úctou. Jistá metaforická cena je s ním spojená dodnes.
Proč dříve platilo: Chléb ven z domu = peníze pryč
Podle starých zvyků, pokud bez rozmyslu vyhodíte chléb z domu, nebo jím krmíte venkovní ptáky, dáváte tím najevo neúctu k vlastní práci. Právě z toho se vyvinul rituál, kde každá
drobek, který opouští dům, symbolicky snižuje váš hojnost. Mnozí přehlížejí, že jde o jednoduchý psychologický trik: když si vážíte drobných věcí, vážíte si celku.
A proč zrovna holubi? Holub je v lidových přesvědčeních sice symbolem míru, ale je také považován za jakéhosi "pošťáka" nebo prostředníka, který snadno přenáší energii ven z domu. Víra říkala: Když dáte holubovi to, co symbolizuje váš dostatek (chléb), vaše finanční stabilita s ním odletí.
Zvláště se to nedoporučovalo dělat před Vánoci, před velkými nákupy nebo důležitými platbami. Je to silný symbolický akt, který naznačuje, že vám na vašem jmění nezáleží.
Co na krmení holubů říká moderní věda?
I když nevěříte na „odlétající bohatství“, měli byste svůj zvyk přehodnotit z čistě praktických důvodů. To, co děláme na Václavském náměstí, ptákům ve skutečnosti spíše škodí:
-
Truhlíky plné problémů: Čerstvý a tvrdý chléb je pro holuby těžce stravitelný. Způsobuje jim zažívací potíže a otoky žaludku, které mohou vést k chronickým chorobám.
-
Místo hojnosti jen špína: Přebytky potravy – a to zejména v hustě obydlených částech Prahy nebo Brna – lákají jiné škůdce, jako jsou potkani a myši. De facto podporujete šíření nečistoty a nemocí ve městě.
-
Špatná strava: Chléb je pro ptáky „prázdná kalorie“, která jim nedodává potřebné živiny na přežití kruté zimy. Je to jako nechat je jíst jen
chipsy.
Jaký je správný postup, pokud chcete zvířatům pomoci?
Odstranění chleba z ptačího jídelníčku neznamená, že musíte zůstat lhostejní. Je důležité si uvědomit, že lidová moudrost není strašení, ale připomínka úcty k tomu, co máme. Jestli chcete ptákům opravdu pomoct, postup by měl vypadat takto:
1. Co dělat se zbytky starého chleba
Starý chléb raději nevyhazujte před panelák. Můžete ho využít jinak. U nás na Moravě se sušení chleba na strouhanku nebo krmivo pro hospodářská zvířata vždy považovalo za samozřejmost. Případně z něj udělejte krutony do polévky, ale nikdy ho nevynášejte s pocitem hněvu nebo lhostejnosti.
2. Čím krmit ptáky (když už musíte)
Pro ptáky ve městech kupte správnou ptačí směs. Každý zahradní obchod v České republice nebo třeba hobbymarket OBI má dnes k dispozici doporučenou stravu, která ptákům opravdu pomáhá:
-
Slunečnicová semínka (černá jsou nejlepší).
-
Proso nebo ovesné vločky.
-
Lůj nebo speciální lojové koule (pro doplnění energie v zimě).
Hlavní princip: Nedávejte jim nic, co je uvařené ve vašem těstě nebo osolené. To je pro ně toxické!
Ať už věříte na babské pověry nebo ne, faktem zůstává, že správné zacházení s chlebem má obrovský symbolický význam. Pokud nechcete, aby váš dostatek „odlétl“, ponechte chléb tam, kam patří – na váš stůl, nebo ho využijte způsobem, který ukazuje úctu k práci.
Jak to děláte vy? Máte nějaké vlastní rodinné pravidlo pro nakládání se starými zbytky jídla?
