Pravděpodobně to děláte automaticky. Vyčistíte si zuby, opláchnete kartáček a necháte ho stát ve skleničce na umyvadle nebo na poličce. Vypadá to čistě, pohodlně a hygienicky. Jenže je v tom háček – a to doslova záchodová vlna mikrobů, kterou okem neuvidíte.
Když jsem poprvé zjistila, co přesně se děje v koupelně každé ráno a večer, okamžitě jsem kartáčky přestěhovala. Je čas to zjistit, než si do úst přidáte něco, co tam nepatří.
Neviditelný oblak: Záchodová mísa a váš kartáček
Máte v koupelně spojený záchod s umyvadlem? Většina českých domácností ano. A tady je problém, který většina lidí ignoruje: splachování bez zavřeného víka.
Když spláchnete záchod s otevřeným víkem, pod tlakem se vytvoří takzvaný „aerosolový oblak“ neboli mikrokapičky. Tyto miniaturní částečky vody a obsahu mísy se rozletí do vzduchu. Je to něco jako neviditelný rozprašovač.
Tyto kapičky jsou příliš malé na to, abyste je viděli, ale mají dostatek síly, aby ulpěly na stěnách, ručnících a, ano, i na štětinkách vašeho zubního kartáčku, který je jen pár desítek centimetrů daleko. Vzniká tak dokonalé prostředí pro přenos bakterií.
Chyby ve skladování, které ohrožují vaše dásně
Největší rizika, která hrozí při nesprávném skladování kartáčků:

- "Fekální stopa": Bakterie jako E. coli se mohou snadno dostat na štětiny z aerosolového oblaku po spláchnutí.
- Plesnivá sklenice: Otevřené skleničky na kartáčky jsou vlhké a tmavé, což je ideální inkubátor pro růst plísní a bakterií.
- Křížová kontaminace: Pokud máte ve skleničce více kartáčků, dotýkají se navzájem, a přenášíte si tak bakterie rodinných příslušníků.
Nezapomeňte: I když máte víko záchodu neustále zavřené (což byste měli!), vlhkost, která se v malé české koupelně drží po sprchování, je pro mikroorganismy ráj.
Jak skladovat kartáček jako profesionál (a proč je to levnější než zubař)
Změna zvyklostí je minimální, ale přínos pro zdraví obrovský. Chytré hospodyňky a hygienici radí sázet na jedno ze dvou řešení:
Uzavřená skříňka: Nejrychlejší oprava
Nejjednodušší způsob je uložit kartáčky do uzavřené skříňky pod zrcadlem nebo do zásuvky. Tím je ochráníte před přímým kontaktem s rozprašovanou vodou a vlhkostí.
- Použijte speciální držák, který zajistí, že štětiny se navzájem nedotýkají.
- Ujistěte se, že skříňka není neustále mokrá; pravidelné větrání je klíčové.
Ochranný kryt s ventilačním otvorem: Nezbytnost pro studenty a cestovatele

Pokud nemáte volnou skříňku, investujte do kvalitních ochranných krytek. Ne však do těch, které kartáček hermeticky uzavřou. Štětiny musí dýchat. Zcela uzavřený kryt jen zadrží vlhkost, čímž vznikne sauna pro bakterie.
Hledejte krytky s malými ventilačními otvory, které umožňují odpařování vlhkosti, ale zároveň chrání před kapkami z okolí.
Drobnosti, na které Češi zapomínají: Kdy kartáček VYHODIT
Stejně důležité jako správné skladování je včasná výměna. Mnoho lidí kartáčkem čistí, dokud se štětiny nezačnou kroutit. To je chyba.
Podle stomatologů platí dvě hlavní pravidla pro výměnu:
- Zubaři doporučují měnit kartáček každé tři měsíce. A to platí i pro drahé hlavice elektrických kartáčků.
- Vždy kupte nový kartáček poté, co proděláte virózu, chřipku nebo jinou infekční nemoc. Bakterie a viry zůstávají na štětinách a mohou způsobit reinfekci.
Přenastavením kartáčku o pár centimetrů dále a jeho ochranou si ušetříte problémy s nečekanými záněty dásní a nutnost častých návštěv, které v Praze či Brně často stojí nemalé peníze.
Máte už kartáček ve skříňce? Nebo ho necháváte na umyvadle? Podělte se o svůj tip, kam jste ho před aerosoly z WC schovali!